Pevnost STACHELBERG

Cesta ubíhala pěkně,až do doby,kdy jsem zjistil,že mám celé zadní kolo od oleje.Zastavuju,a koukám,co se na německém "nerozbitném" stroji pokazilo. Zjišťuju,že se uklepala část oddechu oleje z kardanu. Ale co s tím, přece nepojedeme domů. Rozhlížím se po příkopě a přemýšlím, co bych tam strčil, aby olej neunikal. Zkouším víčko z lahve, ale nejde to. Nakonec nacházím vajgl z cigára a už ho tam cpu. Oprava se zdařila a můžeme jet(vajgl tam mám doteď - a drží). Projíždíme Trutnovem směr Žacléř a po cca 15km jsme na místě. Parkujeme u jednoho z bunkrů a vydáváme se po naučné stezce směrem k pevnosti. Míjíme základy dvou rozestavěných pěchotních srubů. Kluci zkouší vybudované zákopy a okukujeme další bunkry. Po chvilce přicházíme k hlavní dělostřelecké tvrzi. Začíná prohlídka a dozvídáme se, že Stachelberg měl tvořit součást opevnění proti Německu. Se stavbou se začalo v roce 1937 a měl být největší československou stavbou svého druhu. Ve své době by se po dokončení stal jednou z největší tvrzí v celosvětovém měřítku. Výstavba však netrvala dlouho a už v roce 1938 je ukončena. Za necelý rok se podařilo vylámat podzemní prostory a vybetonovat jeden bunkr. Po sestoupení po schodišti (opravdu dlouhém), se dostáváme do rozestavěného podzemí o délce 3,5km, a to vše v hloubce až 60m. Průvodce popisuje, jak efektivně tu byla řízená práce ve třech směnách. Je to až neuvěřitelné, co se stihlo za 11 měsíců. Mělo zde být umístěno na 800 mužů a nechyběla by zde podzemní kasárna, velitelství, sklady munice, elektrárna, atd. Prohlídková trasa vede rozestavěným podzemím, které bylo donedávna zatopeno vodou a je tu vše v podstatě tak, jak to dělníci v roce 1938 opustili. Prohlídka trvala cca 1hodinu a bylo opravdu na co koukat. Venku jsme ještě nakoukli do malé pevnůstky tzv.řapíku, jak by vypadal v roce 1938 připraven k boji.

Pokud vás takovéhle objekty zajímají, mohu vám návštěvu Stachelbergu doporučit.